WI-FI 

Koncepce bezdrátového internetu, tedy Wi-fi byla původně určena pro bezdrátové propojení přenosných zařízení, nebo bezdrátové připojení do sítě LAN. Postupem času se tato technologie začala využívat i v rámci internetového připojení  ve formě tzv. hotspotů. Tyto sítě pracují na třech standardech (IEEE 802.11a, b nebo g). Přenos je zajištěn prostřednictvím mikrovlnného elektromagnetického záření, podobně jako u mobilních telefonních sítí. Původní myšlenkou bylo vytvoření technologie, která by bezdrátově propojila více počítačů rozmístěných v jedné budově. Postupným využíváním silnějších antén se docílilo lepšího signálu a tím většího dosahu. Budoucnost v tomto oboru pak bude nejspíš patřit technologii WiMax, kde má být značně vylepšen přenos signálu na větší vzdálenosti.

Systém Wi-fi je založen na konceptu tzv. access pointů, na které se uživatel připojuje. Aby byly tyto přístupové body chráněny před nežádoucím připojením, mají v sobě síťové periferie integrovanou celou řadu šifrovacích a ochranných algoritmů, které jim mají zabránit. Těmito ochrannými prvky jsou tři základní typy šifrování (WEP, WPA WPA2), filtrování MAC adres a firewall.

 Wi-fi pracuje na frekvencích:

• 2,4 GHz (je nejrozšířenější, jde o veřejné nelicencované pásmo)
• 3,5 GHz (licencované pásmo)
• 5 GHz (dnes již také hodně rozšířené veřejné a nelicencované pásmo)
• 10 GHz

Statistika ČR – Wi-Fi připojení k internetu 

 Zdroj: https://www.internetprovsechny.cz/wifi-statistika.php